Autor: Neil Gaiman
Nakladatelství: POLARIS
Rok vydání: 2007
Anotace: Na ospalém anglickém venkově, na úsvitu viktoriánské éry, žije si vesnička Zeď, která dostala jméno podle impozantní kamenné hradby, jež ji odděluje od přilehlé louky a toho, co je za ní, svůj poklidný život. U jediné mezery ve zdi dnem i nocí stojí stráže, aby zabránily zvědavcům projít ven. Jen jednou za devět let svou hlídku opouštějí, to když se na louce za zdí koná zvláštní a neobyčejný trh.Tady, ve zdi, se mladý Tristran Thorn zamiloval do krásné Viktorie Foresterové. Ale Viktorie je chladná a vzdálená - tak vzdálená jako hvězda, kterou jednoho mrazivého říjnové večera ona a Tristran vidí padat z nebe. Aby získal Viktoriinu přízeň, přísahá Tristran, že spadlou hvězdu najde a přinese ji své milované.
Tristran však není jediný, kdo hledá nebeský klenot. Jsou jiní, pro které je příslibem mládí a krásy, klíčem ke království, či k obnovení černé magické moci. Chlapec poháněný láskou bude muset skutečně sebrat rozum do hrsti, aby uspěl a přežil v tajemném světě za zdí, kde na sebe spadlé hvězdy berou nejrůznější podobu - a kde mají problémy sklon větvit se do nečekaných směrů nebo se vracet k sobě samým, v čase i prostoru.
O knize jsem se dozvěděla jen díky filmového zpracování "Hvězdný prach". Film jsem si opravdu zamilovala, můžu ho vidět několikrát a nikdy mě neomrzí. Má nádech jak pohádky, milostného příběhu a také jakési stopy krveprolití.
Ale zpátky ke knize. Předem upozorňuji, že je velká pravděpodobnost, že film a knihu budu srovnávat. I když se to svým způsobem nedá. Musím uznat, že se mi zamlouvá více film. Ano, v knize najdete jakési vysvětlení na drobné nesrozumitelnosti ve filmu. Ano, kniha se liší v několika věcech. Ano, je dost odlišný i konec. Ale i přesto kniha měla kouzlo. Právě ty scénky, které ve filmu chyběly mě nadchly. Ten konec, který je také ve filmu jiný, mě oslovil.
>> Toho dne přišla jedna z čarodějnic z lesa domů. V ruce nesla lasičku s krvavou skvrnou na hrdle. Položila ji na zaprášené kuchyňské prkénko a vzala ostrý nůž. Nařízla kůži kolem předních a zadních nohou a na krku. Pak stáhla špinavou rukou ze zvířete kůži, jako když svléká dítě z pyžama, a hodila tu svlečenou věc na dřevěný špalek << str. 71
Co se týče stylu, kterým je kniha napsána, musím uznat že mi vyhovuje. Je psána Er-formou, i když mi u většiny knížek tato forma moc nevyhovuje, nebo spíše dávám přednost Ich-formě, musím uznat, že knížka se mi četla lehce.
>> "Víno, mylorde?" zeptala se žena v dlouhých červených šatech, když Primus vešel do hostince. "Bohužel, ne." odpověděl."Víte, mám takovou soukromou pověru. Dokud nespatřím mrtvolu svého bratra chladnout na zemi u svých nohou, budu pít jen vlastní víno a jíst jen jídla, která si připravím sám. Tak učiním, s vaším svolením, i zde. Pochopitelně Vám zaplatí, jako bych pil vaše víno. Mohl bych vás poprosit, abyste postavila tu láhev poblíž ohně, aby se trochu ohřála? Avšak, paní, mám na své cestě společníka, mládence, který se právě stará o koně. Ten nepřísahal jako já a jistě by ho potěšilo, kdybyste mu mohla poslat džbánek horkého piva, které by mu vyhnalo chlad z kostí..."<< str. 162
Musím říci, že i kniha má drobné nedostatky v některých věcech. Např. mi nepřijdou logické věci, které se tam vyskytly. Ano, vím, je to "pohádka". Ale i tak, občas mi přijde postavená na primitivnosti a jakési nelogice. Některé situace byly lépe vymyšleny (pozměněny) ve filmovém zpracování
Každopádně příběh své kouzlo má. To nevyvracím. Ale pokud bych si měla vybrat, zda opět zhlédnu film, či přečtu knihu, nejspíše si vyberu film.
Knihu i tak doporučuju, její čtení by se hodilo, podle mého názoru, opravdu nejvíce před spaním, či jako oddychově v posteli večer.
O knize jsem se dozvěděla jen díky filmového zpracování "Hvězdný prach". Film jsem si opravdu zamilovala, můžu ho vidět několikrát a nikdy mě neomrzí. Má nádech jak pohádky, milostného příběhu a také jakési stopy krveprolití.
Ale zpátky ke knize. Předem upozorňuji, že je velká pravděpodobnost, že film a knihu budu srovnávat. I když se to svým způsobem nedá. Musím uznat, že se mi zamlouvá více film. Ano, v knize najdete jakési vysvětlení na drobné nesrozumitelnosti ve filmu. Ano, kniha se liší v několika věcech. Ano, je dost odlišný i konec. Ale i přesto kniha měla kouzlo. Právě ty scénky, které ve filmu chyběly mě nadchly. Ten konec, který je také ve filmu jiný, mě oslovil.
Co se týče stylu, kterým je kniha napsána, musím uznat že mi vyhovuje. Je psána Er-formou, i když mi u většiny knížek tato forma moc nevyhovuje, nebo spíše dávám přednost Ich-formě, musím uznat, že knížka se mi četla lehce.
>> "Víno, mylorde?" zeptala se žena v dlouhých červených šatech, když Primus vešel do hostince. "Bohužel, ne." odpověděl."Víte, mám takovou soukromou pověru. Dokud nespatřím mrtvolu svého bratra chladnout na zemi u svých nohou, budu pít jen vlastní víno a jíst jen jídla, která si připravím sám. Tak učiním, s vaším svolením, i zde. Pochopitelně Vám zaplatí, jako bych pil vaše víno. Mohl bych vás poprosit, abyste postavila tu láhev poblíž ohně, aby se trochu ohřála? Avšak, paní, mám na své cestě společníka, mládence, který se právě stará o koně. Ten nepřísahal jako já a jistě by ho potěšilo, kdybyste mu mohla poslat džbánek horkého piva, které by mu vyhnalo chlad z kostí..."<< str. 162
Musím říci, že i kniha má drobné nedostatky v některých věcech. Např. mi nepřijdou logické věci, které se tam vyskytly. Ano, vím, je to "pohádka". Ale i tak, občas mi přijde postavená na primitivnosti a jakési nelogice. Některé situace byly lépe vymyšleny (pozměněny) ve filmovém zpracování
Každopádně příběh své kouzlo má. To nevyvracím. Ale pokud bych si měla vybrat, zda opět zhlédnu film, či přečtu knihu, nejspíše si vyberu film.
Knihu i tak doporučuju, její čtení by se hodilo, podle mého názoru, opravdu nejvíce před spaním, či jako oddychově v posteli večer.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář :) Přeji hezký den.